Téměř celý svět ohromeně zírá na to, co se děje. Coronavir lidi ohrožuje chudobou, smrtí a ještě něčím, jakýmsi pocitem malosti a bezvýznamnosti. Stačí několik dní a civilizace se sype jako by byla z písku. Co nás ještě čeká a co přijde příště? Neměli bychom se opět naučit rozdělávat oheň a oškubat slepici? Zapomenout bude velmi těžké. Velmi závažný problém, kterým masově trpí stamilióny lidí je úzkost a strach. Vyšetřoval jsem v posledních dnech několik lidí. Byli neobyčejně zdraví, zdravější než je obvyklé. Ovšem až na silný stres a narušené emoce. Bylo mi to divné. Jsem zvyklý spojovat stres s některými nemocemi. Pak mi to došlo. Ve stresu se aktivují obranné síly imunity a protistresových hormonů. Ve stresu se člověk může cítit docela dobře, pak stresový stimul zmizí a dostaví se prázdno. Antistresové hormony klesnou, imunita zeslábne a dostaví se deprese. Řeknu to jednodušeji. Až budeme mít tu černou můru – Coronaviru za sebou, nebude nám lépe a volněji. Ordinace budou plné psychosomatických problémů. Věnoval jsem se tento rok problematice psychosomatických nemocí jako následku dlouhodobého stresu. Imunita udržovaná střevní symbiózou a psychická rovnováha dlouhodobě hlídaná preparáty Tens, Emotion a Afirm tvoří předpoklad, že nepřijde další virus nebo že nás nebude ničit vlastní nitro.